Průvodce moderními (počítačovými) konektory

Přeborník ve víceboji

Porty se postupně mění, ať již jde o jejich typ, podobu či množství. Nejuniverzálnějším počítačovým konektorem současnosti je rozhraní USB. Právě s ním však zároveň mezi lidmi panuje celá řada nejasností, ke kterým bohužel přispívají výrobci kabelů a dalších periférií, producenti počítačů a dalšího hardwaru a do značné míry také instituce USB Implemeters Forum, která za rozhraním s celým názvem Universal Serial Bus stojí. Uživatelé jsou z toho zmatení, protože samotné označení USB již dnes neříká takřka nic…
V současné době se rychle rozšiřuje popularita malého oboustranného konektoru USB- -C, se kterým se můžete setkat u počítačů, smartphonů, ale třeba i bezdrátových sluchátek a dalších periférií. Výhodou tohoto konektoru jsou velmi kompaktní rozměry a skutečnost, že je oboustranný a není tedy třeba řešit, jak jej zapojujete. Jeho současným prokletím je však na druhou stranu fakt, že označení USB-C hovoří pouze o fyzické podobě konektoru, které nic neříká o jeho dalších vlastnostech.
Jednoduše nevíme, jakou rychlostí je takový kabel schopný přenášet data, jak rychle jeho prostřednictvím dobijeme připojený telefon nebo jestli zvládne třeba i přenášet obraz do připojeného monitoru. Z fyzického hlediska se dnes kromě USB-C nejčastěji setkáváme s konektorem USB-A. Stále ale můžeme narazit i na starší formáty jako micro-USB (dříve se hojně používalo v mobilních telefonech) či USB-B (které se asi nejvíce vyskytuje u tiskáren).
Vedle fyzické podoby konektoru (dnes tedy nejčastěji USB-A či USB-C) dále rozlišujeme jeho verzi, o které nás informuje číselné označení. Přes USB 1.x a USB 2.x (se kterým se běžně setkáváme i dnes) jsme se dostali k verzi 3.x (tedy např. USB 3.0, 3.1 nebo 3.2) a již brzy se budeme běžně setkávat také se „čtyřkou“ (USB4). Některé varianty se navíc mohou dále dělit (např. USB 3.2 Gen 1, USB 3.2 Gen 2 a USB 3.2 Gen 2×2).
Zjednodušeně platí, že čím vyšší číslo, tím je to z hlediska nabízených možností lepší, protože novější rozhraní obecně vždy nabízí o něco vyšší přenosové rychlosti i povolené napájecí proudy a napětí.
V souvislosti s napájením je však důležitý také údaj o podpoře technologie PowerDelivery, která umožňuje napájení a nabíjení připojených zařízení. Aktuálně je schopna poskytnout výkon až 100 W, ale v nejnovější specifikaci se již počítá s výkonem až 240 W. Fyzicky na sebe podobu konektoru USB-C bere také rozhraní .Thunderbolt 3 či Thunderbolt 4., které (opět zjednodušeně řečeno) přináší ještě o něco vyšší rychlosti, výkonnější napájení a další pokročilé funkce navíc.
S orientací mezi jednotlivými standardy a jejich možnostmi by do budoucna měla napomoci také tabulka, kterou sestavila zastřešující organizace USB Implemeters Forum, ale ta bohužel pracuje jen s nejnovějšími technologiemi. Z pohledu běžného uživatele je tak nejlepším doporučením si, pokud je to tedy možné a tyto údaje jsou dostupné, vždy vyhledat informace o rozhraních daných zařízení, a vybral k nim adekvátní kabel či jinou periferii, aby bylo možné využít nabízené možnosti skutečně na maximum a vyhnout se zklamání ze zbytečně pomalých datových přenosů nebo třeba velmi zdlouhavého nabíjení.

Specialista na audio a video

Pokud ponecháme stranou, že i pro přenos obrazu a zvuku se stále častěji využívá již zmiňované rozhraní USB-C, je dnes jasným králem v tomto segmentu rozhraní HDMI. Opět se s ním můžeme setkat ve více variantách (včetně kompaktnější verze mini), které se liší svými vlastnostmi a funkcemi. Nejnovější počítače, notebooky, herní konzole i televizory podporují rozhraní HDMI 2.1, které podporovaným zařízením nabízí řadu pokročilých možností včetně rozlišení až 8K (nebo 4K při vysoké obrazové frekvenci 120 fps), velmi rychlé odezvy nebo několika režimů HDR obrazu včetně jeho dynamické varianty. Velkou výhodou je také podpora přenosu nejmodernějších audio formátů.
Alternativou k HDMI je zejména v PC světě i rozhraní DisplayPort, které sice není k vidění tak často, ale díky schopnosti přenášet obraz s rozlišením až 8K nebo 4K při 120 fps má co nabídnout i náročným zákazníkům. Opět pozor – také existuje ve více variantách včetně zmenšené podoby.

A mnoho dalších

Vedle USB či HDMI se však na svých počítačích můžeme setkat i s celou řadou dalších rozhraní. Klasikou býval Ethernet (port RJ-45), který však stále častěji vytlačují rychlé bezdrátové Wi-Fi sítě, audio konektor (již také není takovou stálicí, jako býval) nebo třeba čtečka paměťových karet. Na konektory jako DVI, VGA či paralelní a sériové porty už opravdu narazíme jen ve výjimečných případech (např. na průmyslových zařízeních a při dalším specifickém využití).
Vlastní cestou jde Apple. Již před lety nasadil rozhraní Lightning, které využívá primárně u iPhonů a levnějších iPadů, a v nedávné době navíc „reinkarnoval“ svůj magnetický konektor MagSage, jenž se vloni objevil u mobilních telefonů a letos nakoukl také do výbavy nejnovějších notebooků řady MacBook Pro.